24. prosinec je v Rusku úplně obyčejným dnem. V Rusku se Vánoce slaví dvěma způsoby. Buď se slaví pravoslavné Vánoce, které jsou 6. a 7. ledna, nebo se slaví Vánoce postaru na Nový rok. Vánoce v Rusku byly původně spojené s mnoha tradicemi. V roce 1918 však byly vánoce v Rusku zakázané a tak tradice zanikly a s nimi i Vánoce. Místo nich se v mnoha rodinách slaví Nový rok s Jolkou a Dědou Mrázem, kterého doprovází Sněhurka. Příprava na vánoční svátky začíná pro pravoslavné věřící již 28. listopadu předvánočním půstem, který trvá až do 6. ledna. Tedy 40 dní. 2. ledna se půst zpřísňuje, až se v předvečer vánočního svátku hladoví. Půst se však netýká jen jídla, ale také různých zábav a zkrocení všech hříšných vášní. V předvečer se zde také koleduje a koledníci jsou všude vítaní.
O štědrovečerní večeři se podávají bezmasé pokrmy a ryby. Oblíbené jsou vareniky,což jsou plněné taštičky z kynutého těsta. Náplň se připravuje z brambor, rýže, zelí nebo sušených a nakládaných hub. Tradičním jídlem je také nákyp z pšeničných zrn s mandlemi, rozinkami, mákem, švestkami a cukrem. Na svátečním večerním stole nesmí chybět kuťja, což je kaše z pšenice nebo ječmene, vařená s medem, rozinkami, mákem a ořechy a samozřejmě vzvar, což je kompot ze sušeného ovoce. Kuťja je pokrm, který se jídává o pohřbu a vzvar zase při narození dítěte. Konzumací těchto jídel se tedy připomíná narození a smrt Krista.
Ještě na počátku 20. století nacházely děti vánoční dárky pod polštářem. Dnes se nadělují pod ustrojený stromeček - Jolku. Dárky rozdává Děda Mráz se Sněhurkou. U nazdobené jolky se schází celá rodina, která zde tančí a zpívá.