výrobce vánočních přání
výrobce vánočních přání
Novoročenky u nás pravděpodobně zavedla šlechta díky její lenosti!
Psal se rok Léta Páně 1827, když si hrabě Karel Chotek z Vojnína a Chotkova uvědomil, že ho už prostě nebaví vždy na konci roku navštěvovat všechny své nesčetné známé a příbuzné, osobně jim potřást rukou a přát vše nejlepší do dalšího nového roku. Okruh jeho přátel nebyl malý, a tak se není čemu divit.
Jak vyřešit toto dilema? Hrabě se obával, že by mohl být ve vyšších společenských kruzích za nezdvořáka, což by určitě byl, nebýt jeho skvělého nápadu. Inu, tak ho napadlo, jak by tuto zapeklitou situaci mohl jednoduchým, leč originálním způsobem vyřešit.
U Josefa Berglera, tehdy vůbec prvního ředitele pražské kreslířské akademie, si hrabě Chotek z Vojnína a Chotkova nechal vyrobit gratulační lístky, které svým příbuzným a známým rozesílal poštou. Nu, a tak vzniklo první české novoroční blahopřání, které je i zároveň vánočním přáním, jenž je naše nynější novoročenka.
Na přelomu 19. a 20. století český grafik a malíř Viktor Stretti vepsal na novoroční blahopřání dvě francouzská slova: "pour féliciter" – v překladu znamenají "blahopřání k (k blahopřání, místo blahopřání)", u nás již tradičně známá zkratka těchto slov. Nu, a PF byla na světě, zvolejme: HURÁ. Zajímavá je i ta skutečnost, že tato dvě písmenka jsou pouze naší specialitou, na novoročenkách z jiných zemí se tato zkratka neobjevuje. Používá se zkratka PF ale i tvary zkratky p.f., P.F.
